Do CPressu jsem nastoupil jako řadový programátor někdy v roce 1999 a následně jsem se stal vedoucím programátorů. Rozvoj internetových aktivit tehdy měl ve firmě zelenou a ve finále jsem řídil okolo třiceti lidí. Později ale splaskla internetová bublina, akcie internetových firem prudce spadly, investoři přišli o mnoho peněz a hovořilo se dokonce o tom, že všechno bylo nafouknuté a na internetu se nedá vydělávat. Na tuto situaci reagoval i náš zaměstnavatel, tehdy již z velké části vlastněný americkým kapitálem. Bylo nám na rovinu oznámeno, že webové aktivity v CPressu budou silně utlumovány. Pochopili jsme, že zde nemáme příliš velkou perspektivu. Měl jsem kolem sebe několik nejvěrnějších kolegů, dokonalých profesionálů, kteří svou práci milovali a s těmito jsem se rozhodl odejít a založit vlastní firmu. Rozhodně jsme nepropadli tehdejší špatné náladě a v budoucnost internetu jsme věřili. Čas ukázal, že pouze zklamaní investoři náš svět neřídí.Do CPressu jsem nastoupil jako řadový programátor někdy v roce 1999 a následně jsem se stal vedoucím programátorů. Rozvoj internetových aktivit tehdy měl ve firmě zelenou a ve finále jsem řídil okolo třiceti lidí. Později ale splaskla internetová bublina, akcie internetových firem prudce spadly, investoři přišli o mnoho peněz a hovořilo se dokonce o tom, že všechno bylo nafouknuté a na internetu se nedá vydělávat. Na tuto situaci reagoval i náš zaměstnavatel, tehdy již z velké části vlastněný americkým kapitálem. Bylo nám na rovinu oznámeno, že webové aktivity v CPressu budou silně utlumovány. Pochopili jsme, že zde nemáme příliš velkou perspektivu. Měl jsem kolem sebe několik nejvěrnějších kolegů, dokonalých profesionálů, kteří svou práci milovali a s těmito jsem se rozhodl odejít a založit vlastní firmu. Rozhodně jsme nepropadli tehdejší špatné náladě a v budoucnost internetu jsme věřili. Čas ukázal, že pouze zklamaní investoři náš svět neřídí.